Ordinace v růžové zahradě 2 – Černá vdova
Neprofesionální chování Andrey se dostává i na přetřes během ranní porady. Dcera pacientky si stěžovala na její chování. Což se Suchému dvakrát nezamlouvá. Andrea má tak pořádný úvod k zamyšlení. Když se k tomu přidávají i nekončící telefonáty s kliniky, je nakonec odhodlaná se vydat za svým otcem. Avšak na tuto nepříliš milou návštěvu se vůbec necítí sama. Žádá tedy Petra, aby si s ní udělal takový malý výlet. Během něj mu odhaluje kousek své minulosti, jenž jí neustále dohání. Její otec je již tři roky v léčebně a ona za ním byla naposledy před dvěma lety. Od té doby ho nechtěla ani vidět, přeci jenom toho mezi nimi zůstalo strašně moc nevyřešeného. On vždy upřednostňoval svou práci a pro vlastní rodinu nikdy nebyl k dispozici, když ho potřebovala. Navíc mu Andrea nedokáže zapomenout jeho naprosté selhání. I když si byl vědom svých zdravotních obtíží, stále se vracel na operační sál, až jednoho dne selhal. S tím by se ještě nějak dokázala smířit, kdyby za to cítil alespoň nějakou vinu. Pro Andreu tohle setkání není vůbec snadné a je tak hrozně ráda, že měla v Petrovi oporu. Jenže v době, kdy se Petr procházel po zahradě sanatoria, padá na Gábinu další úzkost. A tentokrát opravdu velice silná. Ve snaze najít nějaké útočiště míří do nemocnice, kde se jí ujímá psychiatr. Ten je přesvědčený o jediné schůdné cestě řešení jejího problému, musí být hospitalizována. Tomu se chce Petr za každou cenu vyhnout. Přeci jen stále doufá, že je pro ni lepší domácí prostředí. Zároveň si ale také uvědomuje skutečný rozsah jejích problémů. Tohle si bude žádat velké oběti.